Archeoskanzen Trocnov nemá téměř nic společného s osobou Jana Žižky a ani s jeho dobou. Na první pohled líbivé stavby nejenom že neodpovídají poznatkům archeologického výzkumu tzv. trocnovských dvorců, ale navíc se jejich tvůrci inspirovali stavbami mladšími až o dvě století. Také některé stavební detaily a repliky vnitřního zařízení nejsou provedené dobovým způsobem.

Paradoxně během přípravy výstavby archeoskanzenu zanikl nejstarší známý venkovský roubený dům v ČR, čp. 1 v Mirkovicích (okres Český Krumlov), pocházející právě z doby Žižkovy (dendrochronologicky datovaný do let 1420–1430). Jeho unikátní zbytky jsou sice nyní uloženy v depozitáři klatovského muzea, ale patrně se dočkají stejně neblahého osudu, jakému před 70 lety podlehl rozebraný roubený dům čp. 22 z Živohošti datovaný rokem 1617. Přitom by na záchranu mirkovického domu stačil možná jen zlomek částky věnované na výstavbu trocnovského archeoskanzenu. Mohl

být do Trocnova přenesen a využit pro založení záchranného muzea lidové architektury, které v jižních Čechách chybí, ačkoliv na severu kraje chátrají desítky originálních roubených staveb lidové architektury. Peníze na jejich opravu by byly mnohem efektivnější investicí pro kulturní dědictví než výstavba zbytečného kvazimuzea pod širým nebem. Realizaci Archeoskanzenu Trocnov umožnilo zapojení do projektu I-CULT, financovaného Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci Programu přeshraniční spolupráce INTERREG V-A Rakousko–Česká republika 2014–2020, pod administrativou Jihočeského kraje resp. Odboru kultury a památkové…